241 761 subjects published right now from 208 institutions
Tzv. Třeboňské antependium (látkový závěs umístěný na přední straně oltáře) je tvořeno z devíti samostatných výšivek převážně se sakrálními biblickými motivy. S výjimkou jediné výšivky, která byla vytvořena později, vznikly všechny kolem roku 1380-90 jako jeden umělecký celek. Předmět byl v roce 1930 zakoupen Ministerstvem školství na aukční síni vídeňského Dorothea a uložen byl jako součást historicko-archeologické sbírky Národního Muzea. Nejstarší zmínky o jeho původu můžeme datovat již do let 1782-1783, kdy se objevuje v soupisu inventáře zrušeného kláštera klarisek v Českém Krumlově určeného k dražbe. V sedmdesátých letech 19. století je předmět zaznamenán ve sbírkách Franze Kocha, vídeňského ředitele důlních skladů. V té době, konkrétně roku 1873 bylo tzv. antependium poprvé vystaveno, a to na vídeňské Světové výstavě. Z počátku sedmdesátých let pochází i první zmínky v odborné vědecké literatuře. Jako tzv. antependium s alienčním znakem pánů z Rožmberka a pánů z Walsee určil předmět roku 1871 Karel Lind. Pozdější badatelé však jeho závěry v mnohém pozměnily. Nejdůkladněji se tzv. antependiem zabývala Milena Zeminová, která dospěla k tomu, že se jedná o kompozici tzv. pretext (nášivek používaných k ozdobě liturgických rouch) až druhotně adjustovanou na velké plátno. Charakteristiku uměleckého artefaktu jako antependia tedy jednoznačně zavrhla. Samotné výšivky mají členění podle stejného schématu, skládají se ze tří obrazových částí, jež jsou rozděleny dvěma nápisovými páskami. Centrální vyobrazení (rodový znak či biblická symbolika) je vždy doprovázeno zpodobněním biblických postav, ať už starozákonních proroků, apoštolů a evangelistů. Stylově je soubor výšivek řazen k tzv. přechodnému slohu, výtvarnému směru, jež se na úkor italských vlivů navrací ke gotizaci uměleckých prvků. Inspirační zdroje výšivek lze pravděpodobně hledat v soudobé knižní a deskové malbě.