Křídla oltáříku z Telče - Navštívení a Smrt Panny Marie / sv. Vavřinec

description

Drobný oltářík pochází z telčského majetku rodu Podstatzky-Liechtenstein. Starší provenience není známa. Rozměry, formát a kompozice dvě oboustranně malované dřevěné desky identifikují jako křídla oltáříku určeného spíše pro osobní zbožnost. Sloužil tedy jako devocionálie k privátní modlitbě na cestách či v ústraní například soukromé kaple. Takové kaple budovali jak šlechtičtí či církevní hodnostáři, tak bohatí měšťané. K objednavateli by mohla ukazovat ikonografie vnějších maleb. Při zavření prezentovala dvojici k sobě obrácených světců diakonů. Prvomučedníka a jáhna sv. Štěpána, jehož závěr života nám přibližuje novozákonní text Skutků apoštolských (6-8 kap.), charakterizuje mladistvá bezvousá tvář, kniha evangelia a na ní položené kameny, atributy jeho mučednické smrti. Tento patron kameníků a zedníků byl také přímluvcem za šťastnou smrt. Podle biblického textu byl spolu s jinými jeruzalémskou obcí pověřen péčí o vdovy (Sk 6,5). Jako kazatel vylíčil dějiny spásy od Abrahama po Ježíše a pro jeho přítomnost na obraze může být významné i legendické zázračné přenesení jeho ostatků. K milosrdné smrti křesťana pozdního středověku přirozeně náleželo ritualizované uložení tělesných ostatků i důstojné místo posledního spočinutí, které spolu s pozorností pozůstalých napomáhalo vykoupení a spáse duší zemřelých. Protějškový světec, sv. Vavřinec, diákon sv. papeže Sixta II. je určen obdobně jáhenským šatem a roštem, na němž byl umučen. Kromě služby diakona spojuje oba světce i společné uložení a uctívání jejich ostatků v kryptě římského kostela San Lorenzo fuori le Mura. Oba jako prvomučedníci jsou patrony města Říma. Vnitřní strany nesou čtyři mariánské výjevy v horizontálním chronologickém uspořádání. Výjevy odděluje zlacený ornament na červeném podkladu. Pozadí jednotlivých obrazů je zlacené s bohatým ornamentálním puncovaným dekorem, který vytváří vnitřní rám. Touto technikou byly dotvořeny také soustředné kružnice svatozáří. Vlevo nahoře vidíme Zvěstování Panně Marii, vpravo nahoře Navštívení Panny Marie, respektive její setkání se sv. Alžbětou. Vpravo dole příběh navazuje adorací Ježíška, resp. Narození Krista za přítomnosti andělů a sv. Josefa. Vyprávění uzavírá vpravo dole téma Zesnutí Panny Marie. Středový obraz se nedochoval, dle analogií soudě mohl nést nejspíše některý typ zobrazení Panny Marie s Ježíškem. Hodnocení maleb značně ztěžuje poškozený stav s přemalbami. Tradiční pojetí výjevů umístěných na zlatém pozadí čerpá z rejstříku kompozičních řešení šířených dobovou grafikou. Jak rozpoznala K. Chamonikola, například téma Navštívení odkazuje kompozicí, typem postav i detailními prvky oděvu k dřevořezům Mistra Lineckého ukřižování. Do rakouského slohového prostředí se váže i vlastní malířské provedení. Pro dataci a slohové zařazení díla zřetelně ve svých formách navazující na krásný sloh je podstatná zklidnělá atmosféra smíření a tiché rezignace výjevů, projevující se i skrze semknutá ústa vážných tváří smutného výrazu. Vnitřní obrazy odlišují propracovanější roucha s detaily splývavých záhybů vějířovitě rozložených při zemi, stále odkazujících k principům krásného slohu. Zjednodušená typika geneticky příbuzných rysů, teplá ztemnělá barevnost vzdalují dílo k pokročilejší dataci k polovině 15. století. Recentní literaturou uvedená vazba k rakouskému, vídeňskému či salcburskému uměleckému okruhu typově zvláště odpovídá ve srovnání s malbami mariánského oltáře kostela sv. Kláry ve Freisingu. Provinciálnější charakter dovolil K. Chamonikole předpokládat vznik křídel na Moravě, obdobně soudí i Milena Bartlová. Tento předpoklad nicméně není v rozporu s okruhem dílen předních vídeňských malířů.

institution

Státní zámek Telč

subcollection

Mobiliární fond Telč

type

Malířství, kresba a grafika

dating

15. století, kolem poloviny 15. století

origin

Evropa, Vídeň – okruh

dimension

výška 62 cm, šířka 21 cm

material

Dřevo, smrkové

technique

Malba, tempera, zlacení

original owner

Telč

literature

Radostová Šárka (ed.): Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/2, Od gotiky k manýrismu, Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.). Praha 2018, katalogové heslo č. 6, str. 91-94 (Šárka Radostová).

inventory number

T-06469