Krajina ve službách národa

Novodobý český národ, formující se v průběhu dlouhého 19. století, byl na své cestě k moderní občanské společnosti ovlivněn řadou aspektů. Českou národní identitu bylo možné utvářet, upevňovat a šířit mimo jiné prostřednictvím krajiny, jež byla ztotožňována s vlastí a domovem. Její potenciál byl v této oblasti naplno rozvinut od šedesátých let 19. století, která s sebou přinesla výrazné politické změny a bouřlivý rozkvět kulturního a spolkového života. Krajina se v tehdejší době stávala dějištěm pro český národ důležitých událostí (tábory lidu, národní poutě, spolkové výlety apod.), její krásy suplovaly v následujících letech v české společnosti (spolu s vědomím bohaté historie) neúspěchy Čechů na poli státoprávních požadavků. Symbolických významů nabývaly některé hory (např. Říp, Blaník) či řeky (Vltava, Labe), přičemž tato skutečnost hrála důležitou roli v dobách rostoucího českého a německého nacionalismu od osmdesátých let 19. století. Krajiny jako svého bohatého inspiračního zdroje deklarujícího češství dokázali využít mírou vrchovatou umělci tvořící na poli hudby, výtvarného umění i literatury. Mnohá taková díla Bedřicha Smetany, Julia Mařáka, Jaroslava Vrchlického a dalších velikánů české moderní kultury tvoří dodnes nedílnou součást mozaiky našeho kulturního dědictví.

Virtuální výstava vznikla v rámci mezioborového interního grantu NM „Symbolické utváření národní krajiny v období závěrečné fáze českého národního hnutí 1860–1914 ve světle sbírek Národního muzea“ řešeného v letech 2017–2018.