Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
"Skupinové foto před malovaným pozadím ve Vrázově ""ateliéru"""
-
Acacia spirocarpa s cizopasnými rostlinami
-
Akuse na řece Voltě
-
Antilopa ulovená účastníkem Kmunkeho výpravy a domorodými lovci (průvodci výpravy) s oštěpy a nástrahami (oka)
-
Arabský řezník na tržišti
-
Arabští vůdcové karavany
-
Asante, hlavní město Kumase
-
Auto výpravy knížete Schwarzenberga projíždí kolem lvů, odpočívajících pod stromem
-
Automobil Machulkovy výpravy v osadě
-
Automobil Schwarzenbergovy expedice s návnadou na laně a kolem lvi
-
Ašantský královský majordomus
-
B.Machulka a R.Štorch s fezy na hlavách slaví Vánoce u stromečku v Tripolisu
-
B.Machulka a příslušník francouzské cizinecké legie s ulovenou zvěří - fosa Cryptoprocta ferox, dva lemuři
-
B.Machulka a zaměstnanec jeho výpravy s třemi muži kmene Bambuti
-
B.Machulka s dalším mužem sedí na židli u malého stolku na dvoře domu, kouří vodní dýmky, Machulkovi leží u nohou pes
-
B.Machulka s mužem kmene Bambuti, který drží luk a šípy
-
B.Machulka s muži kmene Bambuti
-
B.Machulka s neznámou ženou v evropských šatech a s domorodým vějířem ve tvaru praporku stojí na palubě lodi
-
B.Machulka s neznámou ženou v evropských šatech a s domorodým vějířem ve tvaru praporku stojí na palubě lodi
-
B.Machulka s příslušníky kmene Bambuti u svého nákladního automobilu
-
B.Machulka s příslušníky kmene Bambuti u svého nákladního automobilu
-
B.Machulka s tropickou přilbou na hlavě a s puškou s dalšími muži s puškami
-
B.Machulka s třemi ženami Bambuti
-
B.Machulka se psem ležícím mu u nohou v pokoji