Národní památník na hoře Vítkov je jednou z dominant moderní Prahy a národní kulturní památkou, zároveň v sobě odráží dějinnou zkušenost našeho státu. Veřejnost si ho stále často spojuje s temným obdobím národních dějin. Památník u nich evokuje vzpomínky na mauzoleum Klementa Gottwalda. Památník byl při svém vzniku (dvacátá léta dvacátého století) koncipován jako památné místo československých legionářů, pohřebiště významných osob a místo pro významná hlasování parlamentu první Československé republiky. Dějinné peripetie dvacátého století tuto ideu znemožnily a po roce 1948 se Památník stal pohřebištěm špiček komunistického režimu, mauzoleem prvního dělnického prezidenta a místem oficiálních vzpomínek na osvobození Československa Rudou armádou. Historie, ale i umělecká výzdoba Památníku tak evokuje obě tyto významné dějinné epochy Československé republiky. V roce 1949 byly do Památníku uloženy ostatky Neznámého vojína z dukelského bojiště.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 byly z Památníku odstraněny ostatky komunistických funkcionářů a předány pozůstalým. Stát předal, na základě nařízení vlády, roku 2000 Památník Národnímu muzeu, které jej dosud využívá mj. jako výstavní prostor pro expozice a výstavy. Prostor Čestného dvora s hrobem Neznámého vojína je pravidelně využíván při státních návštěvách i pietních aktech spojených s památnými dny a svátky České republiky. V současné době se zde nacházejí ostatky neznámého vojína od Zborova , Dukly a také hrob generála A. Eliáše a jeho manželky. V Památníku se konají slavnostní shromáždění o státních svátcích a významných dnech České republiky. Státní návštěvy kladou květiny ke hrobu Neznámého vojína , do kterého byly v roce 2010 uloženy ostatky padlého v bitvě u Zborova, a tak po několika desetiletích byla naplněna původní koncepce celé stavby - stala se památným místem československých legionářů z doby první světové války. Zároveň je však i památníkem současné české státnosti, která se k odkazu Československé republiky hlásí. Vedle přednášek věnovaných různým oblastem dějin dvacátého století nabízí divadelní představení v majestnáním prostoru Slavnostní síně a koncerty nejen současné, ale také klasické hudby. Památník je dnes nejen pietním místem, ale i prostorem pro výstavy, vzdělání a kulturu. Předložená publikace má za cíl usnadnit návštěvníkům orientaci jak v dějinách budovy, tak v její pozoruhodné umělecké výzdobě.