Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
Svobodná dívka
-
Tanec Hopiů doprovázený hrou na píšťaly
-
Tanečníci při Hadím tanci v pueblu Oraibi
-
Trh v Havaně
-
Tři muži stojící před plotem
-
Tři ženy
-
Tři ženy s nákladem v ranci
-
Tři ženy v přehozech nesou na hlavě v kulovitých nádobách vodu
-
Ulice městečka
-
Ulice s dvoukolovými povozy
-
Ulice s činžovními domy a hotely
-
Usedlosti v okolí Havany
-
V arizonské poušti na cestě k indiánům Hopi
-
V zahradě dona Pabla Ruize
-
Vchod do Humboldtovy jeskyně
-
Vchod do jeskyně el Guacharo
-
Vchod do krápníkové Humboldtovy jeskyně
-
Vdaná žena s účesem vdaných žen
-
Vegetace kolem řeky
-
Vegetace v okolí říčky
-
Velký kaňon
-
Velký kaňon
-
Velký vodopád
-
Velký vodopád
-
Velký vodopád
-
Vojta Náprstek a Kateřina Krákorová
-
Vojta Náprstek s vázací mašlí
-
Vojta Náprstek s vázačkou
-
Voják
-
Vráz se dívá dalekohledem na Velký kaňon
-
Vráz se dívá dalekohledem na Velký kaňon
-
Vráz u kvetoucí juky nad Velkým kaňonem
-
Vrázova kanoe Tucuso (kolibřík)
-
Vrázův povoz s koňmi na cestě arizonskou pouští
-
Vrázův povoz s koňmi při odpočinku v arizonské poušti
-
Vrázův povoz tažený koňmi v arizonské poušti
-
Vrázův průvodce s koňmi u Velkého kaňonu
-
Vrázův průvodce se svou ženou
-
Vrázův průvodce sedí nad Velkým kaňonem řeky Colorado
-
Vrázův přítel peon Ignacio
-
Vstup do kivy (svatyně)
-
Vstup do kivy (svatyně) Hadí společnosti
-
Vstup do vládního paláce v Havaně
-
Východní vstup do Zlaté brány
-
Výletní vozy před havanskou katedrálou
-
Útesy Seal Rocks s domem Cliff House
-
Čtyři ženy, dvě s nádobami na hlavách
-
Řeka protékající rovinatou krajinou
-
Řeka u Maturinu
-
Železniční stanice a hotel ve Flagstaffu
-
Žena kojící dítě
-
Žena s chlapci
-
Žena s dítětem na zádech
-
Žena tře na ručním mlýnku kukuřici
-
Žena zahalená v květovaném šátku
-
Ženy před svými příbytky v pueblu Walpi