Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
Pinceres - typ míšenky
-
Řeka protékající rovinatou krajinou
-
V zahradě dona Pabla Ruize
-
Vchod do jeskyně el Guacharo
-
Vegetace v okolí říčky
-
Jeskyně lelků
-
Dům dona Pabla Ruize
-
Interiér krápníkové jeskyně zvané El Guacharo
-
Rodina bohatých haciendero kolem stolu
-
Vchod do krápníkové Humboldtovy jeskyně
-
Jeskyně lelků El Guacharo
-
Vchod do Humboldtovy jeskyně
-
Řeka u Maturinu
-
Pohled na krajinu, kde rostou nejkrásnější orchideje
-
Portrét indiána, Guahíbové
-
Pohled na krajinu
-
Hřbitov vymřelé osady Periko
-
Ulice městečka
-
Indián v klobouku s přikrývkou přes ruku
-
Portrét míšenky, Vrázova kuchařka
-
Vrázova kanoe Tucuso (kolibřík)
-
Jedna z dcer dona Pabla Ruíze
-
Indián s pletenou podložkou na vkládání peří na hlavě
-
Prodavač vody