238 913 subjects published right now from 202 institutions
Raně renesanční nepolychromovaný skříňový oltář sv. Anny je dnes sestaven ze dvou základních částí. V predelle je umístěn vysoký reliéf Klanění tří králů. Výjev člení rozpadající se architektura s klenebními oblouky. Skříň retáblu s mírně lomeným, prakticky půlkruhovým vrcholem má dvě pohyblivá křídla s reliéfy pouze na vnitřní straně. Ústřední sousoší svaté Anny Samotřetí je postaveno na nízkém zdobeném soklu. Jde o typ s dospělou Pannou Marií, která sedí proti matce na společném trůnu. Ježíšek stojící v klíně Marie se obrací k babičce. Ta přidržuje levou rukou rozevřenou knihu a pravou podává říšské jablko dítěti, které se ho chápe oběma rukama. Nad skupinou se vznáší holubice jako symbol Ducha svatého. Pohyblivá křídla jsou zavěšena na krajních válcových sloupcích s osmibokou hlavicí. Každé křídlo zdobí dvě reliéfní pole, spodní obdélné a horní segmentově zkosené v souladu s tvarem ukončení skříně. Reliéfy zobrazují světice – na levém křídle sv. Voršilu (šíp, kniha), sv. Kateřinu (meč, kolo posázené noži a kniha) a na pravém křídle neznámou světici (atribut chybí, kniha – sv. Dorota nebo Apolena?) a sv. Barboru (věž, kalich s hostií). Oltář prodělal v pozdějších etapách několik úprav, predella a všechny figurální reliéfy a vegetabilní dekory však náleží původnímu renesančnímu oltáři. Úpravou v neznámém rozsahu zřejmě prošla oltářní skříň a jako novogotické doplňky lze označit fiály na sloupcích pohyblivých křídel. Z fotografií pořízených koncem 19. století, kdy se oltář nalézal v Červeném Dvoře, vyplývá, že k němu již tehdy náležely sochy sv. Petra a sv. Pavla (obě publikovány na e-sbírkách) volně stojící na mense a Madona na půlměsíci a sv. Dorota zavěšené nad oltářní skříní (obě dnes zcizené). Dílo je připisováno monografistovi IP - pasovskému řezbáři a jeho dílně. Podrobné informace v připojeném PDF.