238 913 subjects published right now from 202 institutions
V turecké západní Anatolii se ve středověku vytvořilo několik center dílenské výroby vázaných koberců, jejichž produkty se již od 14. století dovážely přes Benátky do západní a jižní Evropy jako luxusní, velmi žádané a drahé zboží. Koberce byly většinou spíše menšího, nepříliš protaženého formátu s geometricky koncipovanými medailony i ornamentikou. Řada těchto koberců je dodnes označována podle jmen italských či flámských malířů, kteří je ve svých dílech s oblibou zobrazovali (Memling, Ghirlandaio, Crivelli, Holbein ad.). V oblasti Bergama setrvala tradice neměnného přebírání osvědčených kobercových kompozic a vzorů kontinuálně až do konce 18. století a při jisté rustikalizaci se v následné vesnické tvorbě uchovala až do 20. století. Náš celovlněný koberec patří k vzácně dochovaným dílům, která můžeme zařadit již do přelomu 18. století a 19. století. Stejně je datován koberec téměř shodné kompozice i barevnosti vyobrazený v knize Wernera Grote-Hasenbalga (Werner Grote-Hasenbalg: Der Orientteppich, Band II. Berlin 1922, obr. 20). Oba koberce mají geometricky pojatou kompozici se středovým kosočtverečným medailonem, na který navazují útvary šípovitého obrysu. Typické je rámování těchto útvarů i vyplňování volných ploch háky. Koberce mají jednoduchou, nicméně působivou barevnou skladbu, v níž dominuje v poli i borduře sytě červený základ a v kompozicích modrá ve dvou odstínech. Osnova: béžová vlna, 50 přízí na dm. Útek: červená vlna, 2 za řadou uzlů, 31 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 775 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes tři dvojice osnovních přízí, modrá vlna.