238 876 subjects published right now from 202 institutions
Oltářní archa v kapli hlubockého zámku vzácně demonstruje proměny adjustace v souvislosti se změnou umístění oltářního retabula. Archa byla donedávna v odborné literatuře považována většinou za nesourodý kompilát středověkých částí a novogotických prvků vzniklý po její restauraci a převozu na zámek Hluboká v polovině 19. století. Restaurování oltáře v letech 1961–1963 a nové studium ikonografie i historických souvislostí umožnilo určit původ a upřesnit jeho osudy. Zásadní zlom znamenal objev, že ústřední socha Krista Spasitele, nejstarší dílo celku, byla mezi lety 1400–1410 vyřezána jako svatý Jan Křtitel se šatem z velbloudí srsti. Dále byly na vnější straně křídel po odstranění ztemnělé barokní malby pašijových výjevů nalezeny čtyři obrazy z legendy neznámého světce, někdy určovaného jako sv. Jiljí. I přes publikování zmíněných nálezů v odborném tisku a na výstavě roku 1965, nedošlo kvůli odděleně probíhajícímu průzkumu k přesné interpretaci ikonografie celého oltáře. Teprve komplexní studium dovolilo určit námět obrazů na vnitřní straně pohyblivých křídel jako legendu sv. Jana Křtitele a na vnější jako výjevy ze života sv. Prokopa. Toto zjištění spolu s archivním výzkumem dovoluje klást původ archy do kostela sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele na Starém Městě v Českých Budějovicích. I když stylový rozbor soch a především pak malby poukazují na to, že archu vytvořili umělci školení a vyšlí z Podunají, zejména postava sv. Václava na predelle a legenda sv. Prokopa dokládají, že oltář byl nepochybně od počátku určen pro české prostředí. Nelze však s určitostí rozhodnout, zda byl vytvořen na zakázku českého donátora přímo v Podunají, nebo jej zde zhotovili umělci tou dobou působící v jižních Čechách. Oltář byl v 19. století v podstatě zachráněn před zkázou zásluhou kněžny Marie Eleonory ze Schwarzenbergu, která jej nechala převézt z Netolic do novostavby zámecké kaple. Vedle nesporného významu uměleckého je tak archa i svébytným dokladem dobové památkářské praxe i péče, kterou svému dominiu věnoval staroslavný šlechtický rod.