238 913 subjects published right now from 202 institutions
Monumentální socha sv. Barbory patří v českém prostředí mezi klíčová díla třetí čtvrtiny 15. století. V době před druhou světovou válkou byla zaznamenána ve výklenku mlýna čp. 292 v Suchdole nad Lužnicí, odkud ji převezl majitel do svého sídla v Kamenici nad Lipou (sbírka Ringhofferů). V Suchdole byla socha umístěna minimálně po dvě generace, tedy od 19. století. Zda byla původně určena do místního kostela sv. Mikuláše není jisté. Pro expozici na Švihově byla socha restaurována, pravděpodobně nepůvodní atribut kalicha byl nahrazen novotvarem vysoké věže. Zároveň získala zlatou korunku a snad i podstavec. Mohutná figura plných objemů stojí ve výrazném, velice jistě cítěném kontrapostu s levou nohou přednoženou a hladce obepjatou pláštěm. Pravá zanožená noha není zřetelná. Horní polovina trupu se značně zaklání. Pravá ruka přidržuje plášť, levá nese atribut. Plasticky modelovanou hlavu na silném prohnutém krku charakterizují velké hladké plochy tváří, nižší čelo, přivřené oči, rovný dlouhý nos a pevně semknuté rty. Vlasy směřují dobově příznačným způsobem vzad a spadají na ramena v dlouhých rozdělených pramenech se zatočenými konci. Spodní šat hladce obepíná trup. Dominantním výrazovým prvkem je plášť přetažený z levého boku na pravý, je řasen mísovitými záhyby s lámanými hranami. Pro přesnější zařazení suchdolské sochy jsou klíčové analogie se ztvárněním poprsí světic z Welsu v Horním Rakousku (dnes Szépművészeti Múzeum v Budapešti). Blízké souvislosti mezi nimi a sochou ze Suchdola nad Lužnicí vedly k úvaze o jejich vzniku v jednom dílenském prostředí. I když se literatura kloní k lokalizaci této dílny do jižních Čech – navrhován je Český Krumlov – absence dalších příkladů blízké produkce v jižních Čechách by naznačovala působení dílny v Horních Rakousích, kde by blízkost vídeňského centra mohla zprostředkovat výtvarné dědictví jak Hanse Multschera, tak Jacoba Kaschauera.