Languages

Císař Ferdinand III. povyšuje Wentzla Hegemüllera von Dubenweiller do stavu svobodných pánů, uděluje mu predikát Herr Hegemüller Freyherr auf Albrechtsberg an der Pielach a polepšuje mu erb

description

Znak: popis na fol. 7a a 7b, miniatura na fol. 4a, 155 x 187 mm. Kosmo nakloněný zlatý štít s černým kosmým břevnem, na němž je dvojocasý lev 1) s červeným jazykem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo - zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená černá křídla, mezi nimi je rostoucí lev přirozených barev 2). Za štítem je šikmo položené červené, zlatem ozdobené kopí se zlatým hrotem, dvěma červenými, zlatem ozdobenými šňůrami s třapci a se zlatými třásněmi olemovaným praporcem, který je červený se stříbrným břevnem, na němž je číslice 3 3). Miniatura je ve zlatém rámečku. Znak je v modré, zlatě damaskované kartuši se zlatým okrajem, kterou z levé strany drží muž v železném, zlatě kovaném brnění, u pasu mu visí meč se zlatým jilcem a záštitou, kolem ramen má přehozený červený plášť, na hlavě má železnou, zlatě kovanou přílbu s červeným a žlutým perem. Má hnědý vlas a vous. Kartuš se znakem je umístěna v levém spodním rohu miniatury na žlutošedé desce, obrněnec stojí na desce pravou nohou, zatímco levou nohu má na podlaze ze šedopurpurových dlaždic. Vpravo drží kartuš zlatý kráčející lev s červeným jazykem. V pravém spodním rohu je trofej skládající se z: železného, zlatě kovaného brnění paže, červené, zlatě zdobené brašny, meče, z něhož je vidět jen zlatý jilec a záštita, zlaté mřížové přílby s modrým, bílým a červeným perem, dvou hnědopurpurových tympánů s bílými membránami, přední z nich je ozdoben zlatou zástavou s černým orlem, dvou železných paliček, železného - zlatě kovaného kyrysu, zlaté polnice, pěti praporců, prvního bílého s třemi červenými břevny, druhého zlatého s dvěma černými břevny, třetího červeného, čtvrtého bílého a pátého zeleného se zlatými slunečními paprsky, praporce mají zlaté hroty, děla, z něhož je viditelná jen zlatá hlaveň, tří korouhví, přední červené, zlatými třásněmi lemované, se zkříženým kordem a palmovou ratolestí, přes něž je položen spletitý ornament, vše zlaté, druhé ve tvaru guidonu, modré se zlatým vavřínovým věncem, třetí zlaté, černými třásněmi lemované, se dvěma černými zkříženými ostrvemi, korouhve jsou na hnědých žerdích a mají zlaté hroty, z hnědopurpurové antické gemmy s šedofialovým poprsím, zlatého kružítka s železnými čelistmi, zlatého odpichovátka s železnými hroty, zlaté krokvice, bílého listu s emblémem, železného pečetidla, mramorového amoreta s uraženou pravou rukou, hnědého orloje s černými ciframi, globu se zlatými obručemi, violy a notového zápisu. Za violou a globem stojí šedá police, na níž jsou vystavěny knihy, tři jsou vázány v bílé kůži a jsou hřbetem ven, dvě jsou v purpurové vazbě a jsou obráceny vpřed ořízkou. Před purpurovými knihami je vyrovnán stoh ležících knih a o ně je opřena rozevřená kniha v purpurové vazbě a s modrou ořízkou. Uprostřed trofeje stojí amor hrající na loutnu. Má zlato - bílo - červeno - hnědá křídla a hnědé vlasy, oblečený je v purpurový plášť. Za tím vším stojí fialovošedohnědé podium ustupující stupňovitě vzad a na stranách opět vybíhající dopředu jedním soklem vyloženým poněkud tmavším kamenem, na podiu je vystaven výklenek stejné barvy se sedmi nikami završenými rokajemi. Na koncích výklenku je po jednom sloupu z červeného mramoru s bílou akantovou hlavicí, římsa nese klenbu vyloženou fialovou, zlatě vyšívanou látkou, vepředu splývá ze svrchní části klenby purpurový, zlatě vyšívaný baldachýn, který vlevo nadnáší letící anděl ve žlutém svrchním a červeném spodním šatu. Anděl má hnědá křídla a hnědé vlasy. Pod klenbou výklenku se vznášejí dva světlovlasí amoreti, pravý je ovinut pruhem bílé látky a má bílo modrá křídla, levý je ovinut pruhem modré látky a má bílo - růžovo - žlutá křídla. V rukou drží amoreti císařský znak: ve zlatě černý orel nesoucí na prsou červený štítek se stříbrným břevnem, korunovaný knížecí korunou, štít je ovinut řádem Zlatého rouna a korunován císařskou korunou. Na podiu stojí sedm římských císařů, kteří jsou oděni v železné, zlatě kované brnění, mají bílý límec, řád Zlatého rouna na hrudi, císařskou korunu na hlavě, přes ramena přehozený zlatě vyšívaný plášť a drží v pravici zlaté žezlo a v levici zlatou sféru. Jejich totožnost je určena zlatým nápisem na podiu pod jejich nohama, nápis je doplněn modrým oválným medailonem se zlatým znamením a heslem. Uprostřed a nejvíce vepředu je Ferdinand III. (nápis FERDINAN/DVS III), který má plášť svrchu červený a vespodu purpurový, hnědý vlas a vous a u pasu mu visí meč se zlatým jilcem a záštitou v černé pochvě, v medailonu jsou zlaté váhy, heslo zní: PIETATE ET IVSTITIA. Po jeho pravé ruce, částečně v zákrytu, stojí Karel V. (nápis CAROLV/S V.), který má plášť svrchu zelený a vespod modrý, bílý vlas a vous, v medailonu jsou dva korunované sloupy stojící na mořské hladině, každý sloup je ovinutý páskou s nápisem, na pásce vpravo nápis zní: PLVS, na levé pásce zní: VLTRA. Po jeho pravé ruce, částečně v zákrytu, stojí Maxmilián II. (nápis MAXIMILIA/NVS II), který má podobný plášť jako Ferdinand III. a šedý vlas a vous, v medailonu je zeměkoule ovinutá stuhou, na zeměkouli sedí orlice se skloněnou hlavou, heslo zní: DEVS/PROVT/DEBIT. Po jeho pravé ruce, více vpředu, stojí Matyáš (nápis MATHIAS I), který má podobný plášť jako Ferdinand III. a šedohnědý vlas a vous, v medailonu jsou dva meče, drak a koruna, nad korunou je slunce, nad meči mrak, heslo zní: Concordia/lumi[nis]/major. Po levé ruce Ferdinanda III., částečně v zákrytu, stojí Ferdinand I. (nápis FERDI/NANDVS I), který má plášť podobný jako Karel V. a rezavohnědý vlas a vous, v medailonu je kalich, v něm koule a na ní rozkřídlený orel, vedle koule vynikají z kalicha dva guidony, heslo zní: CHRISTO DVCE. Po jeho levé ruce, úplně vzadu, je Rudolf II. (nápis RV/DOLPHVS II), který má plášť stejný jako Ferdinand III. a hnědý vlas a vous, v medailonu je letící orlice, pod ní kozoroh ze zodiaku přeskakující urobora a úplně vlevo šestihrotá hvězda, heslo zní: FVLGET CAESaris/ASTRVM. Vlevo před ním stojí Ferdinand II. (nápis FERDINANDVS/II), který má plášť svrchu modrý a vespodu fialový a prošedivělý hnědý vlas a vous, v medailonu je koruna, kterou je prostrčena páska s nápisem LEGITIME CERTA. Vpravo od podia s výklenkem a císaři je průhled do krajiny, který je vepředu lemován zelenými křovinami, za nimi je vidět údolí s klikatým říčním tokem, na pravém břehu řeky stojí město, v pozadí se hnědají hory a nad nimi se klene šedorůžová obloha přecházející vzhůru v tmavě šedomodrou. 1) Dle popisu lva z klenotu by měl být lev přirozených barev, ale v miniatuře je lev zlatý. - 2) V miniatuře je lev zlatý. - 3) V miniatuře je číslice 3 zlatá.

institution
Národní muzeum - Historické muzeum
subcollection
Archiv Národního muzea
fund
Staré a jiné sbírky
group
Erbovní listiny
type
Archiválie
dating
17. století, 25.5.1650
date of issue
25. květen 1650
origin
Lucembursko, Laxenburg
dimension
Výška: 31,9 cm, Šířka: 25,4 cm
material
Papír
technique
Tisk
literature
Kneschke 1859-1870, IV., s. 69; Kirnbauer-Witting 1909-1918, I., s. 178-179, tab. 84-85; Starkenfels-Kirnbauer, s. 112-113, tab. 35.
inventory number
(B) 620

similar subjects