Epitaf Petra Sudy Řeneckého z Řenče

description

Epitafní malba je rozdělena do dvou vzájemně provázaných částí. V horní, nebeské sféře trůní Bůh Otec (typu Pietas Domini) na obloucích duhy obklopen šesticí andělů. V dolní, pozemské sféře je zobrazena celá rodina Petra Sudy. On sám je zvěčněn z pravého profilu jako klečící rytíř v brnění. Protějškově k němu je obrácena jeho choť a v prostoru mezi manžely klečí synové a dcery. Určitý důraz na portrétní podobu můžeme sledovat u manželského páru. Z jejich tváří jsou typově odvozené všechny dětské postavy, které jsou zcela schematizované, včetně shody v odění. Chlapci mají červené barety a červené řasnaté hnědočervené pláště (typu šuba), dívky oblékly zelené šaty s černými živůtky oživenými šněrováním. Jejich matka je stroze černobíle oděná, s hlavou krytou poloprůsvitným čepcem s podvinutím brady. Zřejmě ve vazbě na přání donátora provází rodinu čtveřice svatých patronů. Za figurou Petra Sudy stojí sv. Petr s apoštolem Pavlem, dílem jmenovci členů rodiny a dílem patroni zdechovického kostela, pro který byl epitaf pravděpodobně určen. Za manželkou stanuli sv. Jan Evangelista a Panna Marie v podobě truchlících účastníků Ukřižování Krista i svatých přímluvců u Posledního soudu a korespondují tak významem se sdělením centrálního výjevu Boha Otce s Ukřižovaným Kristem, typu zv. Trůn Milosti či Pietas Domini. Epitafní funkci a přítomnou rodinu upřesňují české texty: ústřední rámované nápisové pole: UMRZEL UROZENY A STATECZNY RYTIRZ PAN PETR SUDA Z RZENECZ A NA ZDECHOWICYCH LETHA PANIE MDXXXVI, na pásce označující chlapce - WACLAW PETR JAN SEBESTIAN ZIGMUND TOMASS LUDWIK, dívky - ANNA ANNA KATERZINA ANNA. Zvláštní výpověď poskytuje český text psaný frakturou v rozevřené modlitební knize v rukou Petra Sudy: Modlitby uziteczne /o mile S. Annie / O mila pani / Sa Anna / genz gsy z poko / lenii krale Dawi /da porozena /a tiim nade w /zienami. Text provází celostranná iluminace sv. Anny Samotřetí. Počátkem 16. století svatoanenský kult kulminoval. Svatá Anna, matka Panny Marie, byla uctívána především jako patronka manželství, šťastného porodu, ochránkyně bezdětných žen, vdov, potažmo celé domácnosti, služebnictva a dalších profesí. Zvláštní úctě se těšila v hornických oblastech. V nebeské sféře v horních rozích kompozice jsou umístěny v kruhových vavřínových věncích erby manželů. Erb Petra Sudy Řeneckého z Řenče s černým kůlem na stříbrném poli věnčeným černozlatými přikryvadly je v levém rohu. Protějškově umístěný erb manželky nese na červeném štítku vlčí hlavu s krkem, která se opakuje v klenotu s červenozlatými přikryvadly. Ačkoli jde o zřejmé vodítko k identifikaci Sudovy choti, zůstal její erb dosavadními badateli nepovšimnut. Stejně tak o její osobě mlčí prameny. Víme jen, že po dobytí Janovic v roce 1520 byla spolu se Sudovou matkou a několika dětmi zajata a vězněna jeho patrně první žena. Datum dalšího sňatku Petra Sudy s neznámou ženou z rodu vlčí hlavy neznáme. Archiválie poskytují jen nepřímé indicie k její smrti v roce 1539. O její příslušnosti k rodu Měsíčků z Výškova svědčí, zatím tedy vzácně, jen erb přítomný ve žlebské malbě. V malířském provedení epitafu se projevuje silná inspirace Albrechtem Dürerem. Zářivá barevnost byla snad dílem zvýrazněna pozdějšími zásahy, jak zmiňuje A. Birnbaumová. Není to však nezbytné, srovnáme-li malbu s produkcí dílen v regionu historických východních Čech. Přechody barev a měňavý charakter tkanin rouch a křídel náleží slohové vrstvě, kterou přímo v Čáslavi reprezentuje tzv. Mistr čáslavské desky. Ve scéně s Mytím nohou apoštolům, bohužel značně přemalované, využívá autor shodné obličejové typy s pozvednutým obočím, opakuje způsob řasení drapérií i gesta rukou. V tomto výjevu se vyskytují rovněž ovály perspektivně deformovaných liniových svatozáří stejně jako ve žlebském epitafu. Zda pojí obě díla společný autorský původ či zda jde o lokální variantu založenou společnými či podobnými vzorníky či jen o inspiraci grafikami A. Dürera nemůžeme bez restaurování čáslavské malby rozhodnout. Poměrně vysoká úroveň domácí produkce 30. let je však zřejmá. Datum smrti Petra Sudy Řeneckého není známo, mohl však zemřít již v roce 1535. V souvislosti s přibližně shodně datovanou čáslavskou deskou a vzhledem k souladu s historickými okolnostmi nakládání se Sudovým majetkem je dobře možné, že minulé opravy římské číslice přibližují původní podobu a dataci je třeba klást k roku 1535, resp. 1536.

institution

Státní zámek Žleby

subcollection

Mobiliární fond Žleby

type

Malířství, kresba a grafika

dating

16. století, rok 1536 nebo rok 1536

origin

Evropa, Čechy

dimension

výška 185 cm (včetně rámu), šířka 164 cm (včetně rámu)

material

Dřevo

technique

Malba

original owner

Žleby

literature

Radostová Šárka (ed.): Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/2, Od gotiky k manýrismu, Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.). Praha 2018, katalogové heslo č. 26, str. 199-206 (Šárka Radostová)

inventory number

ZL11442a